V Propagačním podniku se o špičkové reklamní služby stará úspěšný Tomáš Pešek. Mistr světa ve střelbě ze vzduchové pistole aktuálně ukořistil v září bronzovou medaili na mistrovství světa v Peru, a podle svých slov hodlá ve svém snažení i přes invalidní vozík pokračovat na maximum.
Tomáši, moc ti gratuluji k nejnovější bronzové medaili. Byl to boj?
Mám obrovskou radost. I pouhá nominace na mistrovství světa je pro mě velký úspěch. Atmosféra ve sportovní střelbě handicapovaných je dobrá a přátelská. Za asi největší soupeře při takových soutěžích považuji v posledních letech Koreu a Indii. Nevím, jaký mají trénink, ale střílí moc dobře. Po soutěži spolu ale rádi sedneme, pokecáme a vyměňujeme si zážitky.
Medaile z Peru ale není jediná. Kterou považuješ za svůj největší úspěch?
Každá je úspěch. Největší radost mám ale samozřejmě ze zlaté z mistrovství světa v Sydney z roku 2019. Radost mám také z Evropského zlata.
Dá se dobře kombinovat práce a příprava na střelbu?
Kombinovat se to rozhodně dá, všichni mě tu podporují. Při práci i při střelbě musím být opravdu přesný a nechybovat. Na soutěže trénuju několikrát do týdne. Počítám do toho jak fyzickou, tak psychickou přípravu. Dvakrát až třikrát týdně trénuju ostrou střelbu, a doma pak takzvanou suchou střelbu bez výstřelu. Musím si kontrolovat správný postoj a míření až po zmáčknutí spouště. Preciznost přenáším i do své práce, kde se starám o tisk, drobné grafické úpravy, řezání tiskovin, výrobu bannerů a dalších předmětů.
Souvisí s přípravou také dýchání?
Ano, určitě souvisí. Hodně zjednodušeně se musí člověk zhluboka nadechnout, vydechnout tak 2/3 vzduchu z plic, a poté zastavit dech a vystřelit.
A jak dlouho už takhle trénuješ a pracuješ?
Prvního listopadu to bylo přesně tři roky, co jsem přišel do podniku. Když jsem tu byl poprvé, sice jsem nějaké zkušenosti s reklamou měl, ale Propagační podnik mě v hodně věcech posunul dál. Hlavní rozdíl bych viděl v prostředí a technice, kterou tu máme. Podle mě je tu spoustu kvalitních materiálů, které tu jsou k dispozici, a celkově se mi líbí ten profesionální přístup, který tu máme nastavený.
Vzpomeneš si na zakázku, která ti nejvíce utkvěla v paměti, a jsi na ní opravdu pyšný?
Pro mě to jsou asi celkově polepy aut, protože jsou nejvíce vidět. Hodně mě potěšila třeba situace, kdy mi volala manželka se synem z města, a do telefonu mi povídali: „Tati, tati, ty jsi byl na autobuse.“. A z nejnovějších si vzpomenu třeba na paní Němečkovou a studio La Petien, pro kterou jsme vytvářeli unikátní tisk obrazů. Je to hodně o spojení s tiskařským plotrem, ale někdo ho musí správně nastavit. Barvy jsme vylaďovali k dokonalosti opravdu dlouho.
Máš nějaké nápady do budoucnosti? Na co se těšíš?
Konkrétní nápady přesně nemám. Snažím se udržet špičkovou laťku v tom, co dělám, a neustále se snažím zlepšovat. Slyšel jsem ale o studii, která by měla vylepšit celý náš prostor a zázemí. Na to se určitě těším. Mám rád třeba tenhle stůl, který mám pro sebe a svůj vozík dobře uzpůsobený.
Autor: PPHK